Hana Autengruberová-Jedličková (1888 - 1970) byla česká malířka a kreslířka.

Zastoupení ve sbírkách: Její dílo je zastoupeno ve sbírkách Galerie Jana Autengrubera v Městském muzeu v Pacově.

Výběr výstav: Během svého tvůrčího života vystavovala se spolkem Kruh výtvarných umělkyň a byla zastoupena na výstavách v Praze (Galerie Hollar, 1941; Pavilon Myslbek, 1946; Dům Výtvarného umění, 1951), Olomouci (Dům umění, 1949) i v zahraničí na výstavě Pintores tchecoslovacos v Riu de Janeiru roku 1947. Autorská výstava proběhla v Městském muzeu Antonína Sovy v Pacově (2016 - 2017), a spolu s jejím dílem bylo vystaveno dílo jejího muže, malíře Jana Autengrubera, na jaře roku 2018 v Knihkupectví Kavka.



Hana Autengruberová-Jedličková (1888-1970) patří k mnoha českým umělkyním, které vstoupily na výtvarnou scénu v prvních desetiletích 20. století a jejichž dílo je dnes v podstatě zapomenuto. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1904-1909) a následně v soukromé malířské škole v Mnichově. Setkání s mnichovským naturalismem a kolorismem, s tradicí plenérové malby stejně jako opakované studijní cesty do Itálie poznamenaly celé její dílo. Autorka zaujala především jako citlivá krajinářka, avšak z dochované pozůstalosti je evidentní rovněž její mimořádný smysl pro figurální a žánrové motivy. Jako portrétistka a bedlivá pozorovatelka byla nenápadnou, leč přesvědčivou dokumentaristkou poetiky všedního dne. Po narození dcery Jany a následné, předčasné smrti manžela Jana Autengrubera (1920), jehož dílo bylo rovněž pro český dějepis umění objeveno a zhodnoceno až nedávno, se Hana Autengruberová-Jedličková z ekonomických a praktických důvodů věnovala hlavně plenérové kresbě; toto médium přitom dokázala povznést na roveň autonomního výtvarného projevu. Významné bylo rovněž její angažmá v Kruhu výtvarných umělkyň, prvním českém ženském uměleckém spolku; s KVU vystavovala doma i v zahraničí po celou dobu jeho existence (1917-1951).