Ladislav Čepelák (1924-2000) byl český malíř, ilustrátor, kurátor a pedagog. Nejhlouběji ovšem zakořenil v řemesle výtvarné grafiky. Jeho dílo je dobře známo z několika desítek výstav u nás i v zahraničí a tvoří nedílnou součást sbírek Národní galerie v Praze a Galerie hlavního města Prahy.  V roce 1990 vrátil titul zasloužilý umělec, který mu byl udělen v roce 1980 a roku 1995 byl jako první oceněn dnes již dobře známou Cenou Vladimíra Boudníka.



Ladislav Čepelák se nejprve vyučil zámečníkem (1939-1942). Poté studoval večerní Malířskou školu Spolku výtvarných umělců Mánes (1944-1945) u Jana Baucha a Vladimíra Sychry. Nakonec ještě pokračoval se studiem na pražské AVU (1945-1950), kde později působil jako asistent v ateliéru prof. Vojtěcha Tittelbacha, od roku 1964 zde vedl grafickou dílnu, 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky a v roce 1970-1990 také profesorem.

Ve své volné tvorbě pracoval téměř výhradně v černé a bílé barvě. Používal tradiční kresebné techniky – kresbu tužkou, uhlem a tuší. Z grafických technik t využíval čárový lept, akvatintu, mezzotintu a litografii.

Signifikantním námětem jeho tvorby byly přírodní motivy a především krajina – táhlé horizonty, vysoká obloha, kontrast linie, plochy a struktury. Mezi lety 1948-1956 vytvořil řadu leptů z krajiny Středních Čech často řazených v cyklech. Zachycuje krajinu podzimu, nebo brzkého jara, krajinu stromů bez listí, kde dobře vystupují barevné kontrasty. V průběhu 60. let se od poměrně popisných studií dostává právě skrze stupňování kontrastu až k téměř abstraktnímu výrazu. Jedná se o cykly Pole (1961-1964), Oblohy I., II. (1964-1966), Tání (1964-1965), Pavučiny (1963-1966), Hnízda (1963-1965), Sněhové brázdy (1966-1968). V cyklu Oblohy (1964-1966) zkoumá atmosferické jevy a proměny přírody.

Krom krajiny zpracoval také nejrůznější přírodniny v cyklech Listy (1969-1972), Stromy I. (1962-1966) a Stromy II. (1983). Vytvořil také figurální cyklus Hospody (1954-1960).

Nevyhýbá se ani ilustraci, literární díla doprovází jen volně, neilustruje děj, obsah (Ch. Bronteová - Jana Eyrová, 1967, V. Holan - Dokumenty, 1972). Známé jsou i jeho monumentální realizace. Za svého působení vychoval celou řadu mladých grafiků, kteří se k němu po letech hlásí jako k člověku, který je seznámil dokonale se základy grafického řemesla. Zastoupen ve sbírkách NG Praha, GHMP, v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. 

Zdroj: Slovník Českých a slovenských výtvarných umělců, Ostrava, 1999