Drtikol František
František Drtikol (1883-1961), je vedle Josefa Sudka ve světě nejznámější osobností v dějinách české fotografie, tvůrce významných portrétů a aktů.
Zastoupení ve sbírkách: S jeho dílem se můžeme setkat po celém světě – tvoří součást sbírek Bibliothèque nationale de France (Paris), Galerie R. Kicken (Köln), Howard Greenberg Gallery (New York), Jacques Baruch Gallery (Chicago, Illinois), Musée National d´Art Moderne (Paris), Museum Bochum (Bochum, Germany), Museum Ludwig (Köln), R. Koch Gallery (San Francisco, California), Sammlung Fotografia Bank Austria (Wien), Stedelijk Museum (Amsterdam), Tokyo Metropolitan Museum of Photography (Tokyo) a mnoha dalších. U nás je to potom například Galerie hlavního města Prahy, Moravská Galerie v Brně a především Uměleckoprůmyslové museum v Praze, jehož sbírka drtikolových fotografií je největší na světě.
Výběr výstav:
2014; František Drtikol: Akty z let 1923-1929, Dům umění v Opavě; 2013 František Drtikol: Z fotografického archivu, Uměleckoprůmyslové museum, Praha; 2011, František Drtikol: Portréty hudebníků, České muzeum hudby, Praha; 2004, František Drtikol: Fotografie z let 1918 - 1935, Uměleckoprůmyslové museum, Praha; 2001, fotografie Františka Drtikola, Ateliér Josefa Sudka, Praha; 2000, František Drtikol: Fotografie z let 1901 - 1914 a album Z dvorů a dvorečků staré Prahy, Uměleckoprůmyslové museum, Praha; 1998 František Drtikol: Fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, Praha; 1990 Frantisek Drtikol: Photographies, 1883 - 1961, Galerie Robert Heitz; 1988, František Drtikol: Fotografie, Galerie Jaroslava Gruse, Pardubice, 1988, František Drtikol: Fotografie, Galerie 4 - Galerie fotografie, Cheb (Cheb); 1973, František Drtikol: Fotografie, Dům pánů z Kunštátu, Brno; 1972, Fotograf František Drtikol: Tvorba z let 1903 - 35, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
Jeho fotografické působení v Praze zřejmě započalo 1910 v bytovém ateliéru v ulici U kolkovny 5. Na počátku 1912 si otevřel fotoateliér v novostavbě na nároží Vodičkovy a Jungmannovy ulice čp. 730. Na činnosti závodu se podílel -především finančně - Augustin Škarda, činovník z ČKFA. Společně byli podepsáni na souboru 50 olejotisků Z dvorů a dvorečků staré Prahy, který nesl aktuální téma mizení starého rázu Prahy. S citem pro psychologii, výtvarnou kultivovanost i řemeslnou bravuru Drtikol portétoval v ateliéru mnohé významné osobnosti, dobrou úroveň měly i běžné portrétní zakázky, na nichž spolupracoval se svými asistenty.
Základem jeho věhlasu se stal fotografický akt, v jehož pojetí nacházíme tři výrazná období. V prvním hojně uplatňoval zásahy do negativu, malovaná pozadí a dominovaly v něm ušlechtilé tisky. Ženy měly podobu jak zasněných víl symbolismu s radostným prožitkem života a erotiky, tak osudových žen, v nichž se mísila symbolika sexu a smrti. V letech války byla firma byla pod Škardovým vlivem, neboť Drtikol byl nasazen na frontu. 1921 se Drtikol se svým společníkem rozešel. Ve svém druhém období tvorby aktů malovaná pozadí nahradilo členění plochy ve formě stínů a dekorace geometrických tvarů, melancholické snivé modelky nahradily tanečnice, dynamika a akce, ušlechtilé tisky postupně ustupovaly čistým bromostříbrným fotografiím. Proměna byla ovlivněna soužitím s tanečnicí Ervinou Kupferovou i dobovými výtvarnými proudy. Ve svém třetím tvůrčím období aktů, počínajícím asi 1930, jej již neuspokojovalo přímé zobrazení lidského těla a začal si pomáhat vystřihávanými a vyřezávanými figurami, které stavěl do rozličného prostředí a souvislostí, přičemž po významové stránce začala nabývat klíčové role východní filozofie, zejména buddhismus. K němu se Drtikol také obrátil, když 1935 zcela zanechal fotografie a věnoval se malování a meditacím. Zemřel v podstatě zapomenut.