Josef Váchal: Tajnosti sanatoria aneb služebnice vášní, či-li Čertova babička a legionář dobrodruh

Podle všeho jeho nejopulentnější pocta krvavému románu, která je kromě běžných žánrových rekvizit (senzačních odhalení, fantastických vynálezů, primitivního antisemitismu, náhlých zvratů, zpustlých krásek, láskyplných objetí, agentů, prostitutek, zločinů, intrik, tajemství, zednářů, pomluv, chudiny, zrady, šlechticů, lásky, nemoci, spiknutí, romantiky, měšťáků, pirátů, podvodů, politiky, kněžích, vzdálených zemí, šílenství, drahocenných šperků, slovních hříček, narážek, archaismů, fonetických přepisů, germanismů, novotvarů či vulgarit) napěchován erotikou. Jako by každá její stránka – s výjimkou první, legionářské části, která se obdobně náruživě vypořádává s frustrací z politického a společenského klimatu první republiky – byla vytržena z atlasu či slovníku lidské sexuality. Velmi šťavnatým jazykem a na nejrůznější způsoby se v ní souloží, na soulož myslí nebo o ní hovoří téměř pořád. Bezuzdně a bez jakékoli cenzury, že i pro dnešního čtenáře jsou některé scény daleko za hranicí snesitelnosti. Babice jedna pekelná!