Václav Hejna - Barva a bytí / Farbe und Sein

Václav Hejna (1914 - 1985 ) byl snad poslední významnou osobností předválečné avantgardy, jemuž chyběla reprezentativní monografie. Ta nyní vyšla u příležitosti výstavy v GAVU Cheb (s reprízami v Pasově a Jihlavě). Jejím autorem je německý historik umění Harald Tesan, působící na univerzitě v Pasově, který jeho tvorbu zařazuje do evropských souvislostí jako významný předstupeň poválečného informelu fautrierovského ražení. Hejnovo životní dílo zahrnuje širokou škálu výtvarných projevů od existenciální figurace 30. let až po objektovou tvorbu let 60. Mezi lety 1933 a 1939 se jeho tvorba vyznačuje impulzivním barevným gestem a existenciálním patosem zhuštěným do oproštěné expresivity. V letech 1939-41 byl členem skupiny Sedm v říjnu (Josef Liesler, Arnošt Paderlík, František Jiroudek, Zdeněk Seydl a d.). V roce 1946 získal státní stipendium a na dva roky odcestoval do Paříže, kde studoval na École des Beaux-Arts. Od roku
1961 byl na téměř tři roky nedobrovolně odříznut od uměleckého dění, když byl uvězněn kvůli "nedovolenému podnikání" v užité tvorbě. V následujících pěti letech kulturního uvolnění však vytvořil množství objektů montovaných z předmětů denní potřeby, odpadu a ateliérových rekvizit a dále dotvářených malbou. V roce 1969 je představil v pařížské Galerii Creuze.