Hudeček František

František Hudeček (1909-1990) byl český malíř, fotograf, ilustrátor, typograf a grafik. Mezi lety 1928-1931 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v atelieru Františka Kysely. Byl členem Umělecké besedy a Skupiny 42, v šedesátých letech také tvůrčí skupiny Radar.

Zastoupení ve sbírkách: Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách celé řady významných institucí v České republice - například v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, Západočeské galerii v Plzni, Východočeské galerii v Pardubicích nebo Národní galerii v Praze.

Výběr výstav: Vystavoval pravidelně od 30. let a jeho dílo tak bylo od té doby předmětem více jak čtyřseti výstav. Nejprve na Zlínských salonech, poté na výstavách Umělecké besedy a Skupiny 42. V roce 1946 byl jedním z umělců, kteří zastupovali československé umění na pařížské výstavě v galerii La Boëtie (Art Tchécoslovaque 1938 - 1946) a v roce 1947 vystavoval na podobně laděných výstavách v Antverpách, Luzernu a Rio de Janeiru. 

V polovině 30. let pro inspiraci využíval řadu experimentálních technik – frotáž či náhodně ztuhlé škrobové papíry tzv. škrobáky. Právě škrobáci daly vzniknout asi jeho nejslavnějšímu dílu – objektu Sokrates a Faidros čili o kráse (GASK – Galerie Středočeského kraje). Koncem 30. let si uvědomil, že cesta čistého surrealistického fantaskna je slepá. Navrátil se tedy k viděnému světu, městu a člověku, člověku osamělému, člověku spoutanému městem – k nočnímu chodci, v němž Hudeček stvořil své vlastní alter ego. Stále více se přikláněl ke geometrickému vyjádření řádu vesmíru či městské krajiny.
Po dlouhé pomlce let padesátých se vrátil k malování. Podobně jako dřív a možná ještě intenzivněji je cítit rozdvojení jeho tvorby na dvě naprosto odlišné vrstvy – na jedné straně neproniknutelné skrumáže hmoty, lesa či stromu, a na straně druhé to jsou čistě geometrické sítě, vlnění a šachovnicové překrývání jasně barevných ploch umělecky zpodobňující spektrání vlastnosti světla. Některými svými obrazy se tak ve své pozdní tvorbě přiblížil téměř k tehdy
slavnému op-artu. 

Zdroj: http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=heslo&IDosoby=60