Mirvald Vladislav

Vladislav Mirvald (1921–2003) patří ke stále nedostatečně zhodnoceným osobnostem českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století.

Bývá řazen do skupiny umělců, jež u nás od šedesátých let rozvíjela tzv. neokonstruktivní tendence. Jeho cesta k projevu založenému na geometrii ale nebyla přímá a nevyčerpávala se esteticky libými kompozicemi nebo optickými efekty. Jeho práci charakterizuje různorodost a paralelní rozvíjení někdy až různorodých tendencí.

Vladislav Mirvald ve svém díle osobitě parafrázoval oblouk vývoje moderní malby: přes období kubismu, surrealismu a realismu se propracoval k abstraktnímu projevu, ve kterém dále rozeznáme výrazná období lettrismu, kombinatorických struktur nebo op-artu. Mirvaldovo dílo vznikalo převážně v soukromí jako výraz potřeby umělce odpovídat na impulzy moderního výtvarného projevu a především výzvy jeho vlastního zvídavého intelektu. Významný podnět pro něj představovaly přírodní zákony, jejichž principy originálně využíval při vzniku svých kompozic. Jeho práce měla experimentátorskou podstatu, hravost i neokázalou transcendentální rovinu. Podstatný je také Mirvaldův vztah k lounskému uměleckému okruhu, ukazuje souvislosti s dobovým teoretickým přemýšlením a nahlíží jeho tvorbu v kontextu evropského i světového umění druhé poloviny 20. století.