Miloslav Moucha, narozen v roce 1942 v Litvínově, je významný český malíř, žijící střídavě v Paříži a Praze.

Jeho dílo je součástí sbírek významných kulturních institucí, jako je například Centre Georges Pompidou  v  Paříži, v Musée d'Art Moderne de la Ville de Paris, Museée des Beaux-Arts, Besancon, Galerie výtvarného umění v Pardubicích, Galerie výtvarného umění v Ostravě,  Galerie moderního umění v Roudnici nad labem nebo Národní galerie v Praze.  Je zastoupen také v mnoha souromých sbírkách v Evropě, USA a Japonsku

Uspořádal na tři desítky samostatných výstav po celé Evropě,  nejvíce ve Francii, Itálii,  Švédsku, Německu, Čechách,  ale například  i v Japonsku a Kanadě. Účastnil se mnoha společných výstav s renomovanými evropskými umělci.

Miloslav Moucha (nar. 25. 3. 1942 v Litvínově), výtvarný autodidakt, studoval po pedagogickém gymnáziu v Teplicích a po vojenské službě pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Počátky jeho profesionálního přístupu k umění jsou spojeny s osobou Josefa Jedličky, intelektuála žijícího na severu Čech v poválečném vyhnanství. Roku 1968 emigroval Moucha do Paříže, ve Francii se pak na přelomu šedesátých a sedmdesátých let věnuje konceptům, které se v průběhu sedmdesátých i osmdesátých let odrážejí i v jeho geometrických kompozicích. Svou tvorbou a výstavami získává postupně ve Francii renomé u tamní odborné veřejnost (píše o něm například P. Restany). Zároveň promýšlí nový způsob výuky umění na akademii, za jehož osnovy je mu udělena roku 1974 profesura na École des Beaux-Arts v Besançonu. Od roku 1990 žije Moucha střídavě ve Francii a v Čechách.

Před rokem 1978 se věnuje konceptuálnímu umění, pomineme-li jeho umělecké začátky před emigrací, ovlivněné životem a atmosférou v Litvínově. V přelomovém roce 1978 maluje BOD. Obrazů bodu namaloval více než 20. Byla to pro něj každodenní meditativní činnost a zároveň počátek a rozvoj geometrické abstrakce. Geometrie je pro Mouchu jazyk, kerým lze vyjádřit něco, co jiným jazykem nelze. V 80 a 90 letech rozvijí geometrickou malbu ve významných malířských cyklech (Španělský cyklus, Cyklus sv. Jána, Cyklus podle sv. Jiří, Cyklus Berešit a Píseň písní) V té době si poznamenává..." Tam, kde člověku nestačí slova k vyjádření jeho poznání, uchyluje se k symbolům. Symboly svým obsahem nejbohatší, jsou nejjednosušší formy, kterým říkáme geometrické"  Symbolické a zároveň vyrazně spirituální jsou zejména dva poslední cykly - Berešit a Píseň písní.

Kolem roku 2000 tvoří sérii krajin a takzvaných zátiší v krajině. Vystihuje zvláštní atmosféru, ale i konkrétní roční období nebo denní dobu prostřednictvím soustředěného pohledu na část, ale i na detail v krajině ( louže, kupka sena, balvan, strom atd.)

V poslední době se tématicky vrací ke krajinám i k symbolickým cyklům a jeho tvorba je naplněna malířskou syntézou, projevující se v plnosti  a intenzitě barev, oscilující mezi konkrétním a abstraktním.

Více: https://www.kavkaartbooks.com/r/blog/z-atelieru-miloslava-mouchy