Bilance české architektury první dekády po sametové revoluci. Kniha sleduje, jak se proměnil obraz české architektury v daném období - sleduje nové myšlenky, které by před revolucí byly jen obtížně realizovatelné, a které již nemusí zápasit s chudobou stavebních technologií a materiálů či s omezeností plánování. Osvobozením tvořivosti a imaginace i obnovením kontaktu s mezinárodním vývojem česká architektura velmi rychle ožila. Výsledkem je nejen řada kvalitních staveb, ale i rozmanitost názorových proudů a osobních stylů.
Kniha nabízí rozbor tohoto rozmanitého vývoje z několika úhlů pohledu. Úvodní studie připomínají kořeny dnešního architektonického myšlení v 80. letech, nastiňují inspirativní kontext světové architektury a shrnují nové podmínky a různorodé tendence architektury 90. let v českém prostředí. Zmíněny jsou i práce českých architektů působících v zahraničí. Dílčí rozbory jsou pak věnovány 34 vybraným realizacím, které autoři považují za pozitivní příklady tvorby devadesátých let. Architektům těchto vybraných staveb jsou pak věnována krátká encyklopedická hesla. Kniha není určena jen odborné veřejnosti, ale chce oslovit i ty čtenáře, kteří i od nové architektury očekávají obohacení prostředí, v němž žijeme.