Jan Švankmajer - z cyklu Lepší časy

Jan Švankmajer (*1934 v Praze) proslul zejména svou filmovou tvorbou, která jeho vnímání světa přiblížila velmi širokému publiku v podobě více jak tří desítek filmů rozličné metráže. Narodil se v roce 1934 v Praze do rodiny aranžéra výkladních skříní a vyučené švadleny. V osmi letech pak od rodičů dostal loutkové divadlo, což pomohlo prohloubit a upevnit jeho vztah k výtvarnému umění. Vystudoval vyšší školu uměleckoprůmyslovou v Praze a pokračoval studiem na loutkářské katedře DAMU v oboru režie a scénografie. Řadí se k  čelným představitelům pozdního českého surrealismu.  Na pole filmu vstoupil v 60. letech, v době české nové vlny, svůj první film Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara vytvořil v roce 1964. Poté se zaměřoval na krátké filmy, kde kombinoval prvky z loutkařství, animaci a prvky hraného filmu (Rakvičkárna (1966), Historia naturae (1967), Leonardův deník (1970) aj.) Jeho volná tvorba sleduje některé filmové postupy (Historia naturae, 1967). Jde o cykly grafických listů, mystifikačních, pseudovědeckých ilustrací fantastické fauny a flóry, sdružené pod názvem Švankmajersbilderlexikon. Tento fenomén nejlépe reflektovala výstava v Museu Kampa s názvem Naturalia (2014/2015).

Švankamjerův umělecký styl je těžko zařaditelný, většinou je řazen k surrealismu, v kterém byl ovlivněn již v 60. letech Vratislavem Effenbergrem. Jeho dílo ovlivnilo jak domácí umělce, tak i několik zahraničních, jako je Tim Burton, Terry Gilliam, bratři Quayovi, nebo Shane Acker.