Monografie zpracovává dosud neznámou pozůstalost kameramana Jaroslava Kučery. Její součástí je teoretická a kritická analýza Kučerových kameramanských praktik a rozbor jeho specifických tvůrčích postupů. Díky bohatému obrazovému materiálu je možné přiblížit Kučerovo "myšlení obrazem" a také porovnat jeho soukromou tvorbu a profesionální natáčení. Na základě rozboru Kučerovy filmografie se publikace snaží o postižení základních rysů tvůrčích praktik kinematografie socialistického Československa.