Nordic Arctic. Udržitelná architektura za polárním kruhem

Výstava NORDIC ARCTIC nabízí přesah do výtvarné sféry – architektura a zásahy do krajiny jsou totiž prezentovány formou fotografické výstavy doplněné o videodokumenty. Hlavní sál galerie přináší kontemplativní vizuální záznamy staveb a krajiny optikou v Oslu žijícího fotografa Jiřího Havrana, který se tomuto tématu věnuje více než 20 let. Jako autor či spoluautor připravil také řadu publikací věnujících se tématu dialogu skandinávské krajiny a architektury, jak historické (např. objemná edice knih mapujících specifika norské sakrální architektury od středověku po současnost), tak soudobé (dlouhodobě spolupracuje s předními norskými architekty a institucemi). Osobitá poetika Havranových fotografií nabízí ojedinělý záznam proměny romantických, ale i velmi klimaticky drsných, lokalit za polárním kruhem v dialogu s turistickým ruchem.

Jedním ze základních motivů se stává stále sílící diskuze nad úlohou udržitelné architektury v rámci adaptace na klimatické změny. Výstava dokumentuje vzorové příklady jak v rámci udržitelnosti krajiny po stránce environmentální, tak ve vztahu k sílícímu náporu turistů do exponovaných krajinných celků. Ukazuje možné strategie odborných institucí v Norsku, Švédsku, Islandu nebo Dánsku. Ukázkovým příkladem je ojedinělý systém spolupráce expertů z mnoha odvětví s norskými i světovými architekty během kontinuálního projektu Národních turistických tras (https://www.nasjonaleturistveger.no/). Kreativita a inovace s pokorným přístupem k materii exponované krajiny se staly vzorem pro další země (včetně Islandu) při vytváření turistické infrastruktury při ochraně výjimečných krajinných celků.

Další rovinou, vedle turistické infrastruktury, je představení větších staveb, které sehrávají ve skandinávské arktidě  významnou roli kulturně-společenských center a  jsou epicentry společenského života sídel za polárním kruhem.   Můžeme jmenovat konkrétní stavby – Katuaq Culture Centre Nuuk, Sarakulturhus Skellefteå, UNIS – University Centre in Svalbard nebo Hof Cultural & Conference Centrum Akureyri, v širším záběru města jako „Paříž severu“ či „brána do Arktidy“ jak je nazýváno sídlo nejseverněji ležící university na světě, město Tromsø, které je vzorovým příkladem kulturně-společenské infrastruktury, jež vede dialog s historickým odkazem včetně revitalizace bývalých doků a dalších průmyslových areálů. Druhým představeným urbánním celkem je hlavní město souostroví Špicberky – Longyearbyen – se svojí hornickou tradicí i transformací díky arktického výzkumu, ale i turistických expedic, které se propisují do nové tváře města. Jiří Havran zachytil i ojedinělou architektonickou atmosféru ruského bývalého hornického města Pyramiden, které nám umožňuje se vrátit do dob ne tak dávno minulých. 

Výstava rovněž v druhé části prezentuje také inovativní realizace i projekty, které ukazují širokou škálu architektonických konceptů předních skandinávských ateliérů – BIG, Dorte Mandrup, Henning Larsen, Snøhetta, White Arkitekter, Jensen & Skodvin Architects, Reiulf Ramstad Arkitekter, Rintala Eggertsson Architects  nebo Einar Jarmund & Co a dalších. Mnoho z těchto staveb a objektů získalo různá ocenění a staly se základním portfoliem pro odbornou diskuzi napříč vědeckými obory a institucemi včetně univerzit.