Synonymem pořizování fotografií z kouzelné skříňky camera obscura je u nás fotograf Pavel Talich. Camera obscura je přístroj, který nemá optiku, a tím se vyděluje z převládající škály fotoaparátů či mobilů, jež mají saturovat rostoucí poptávku po masové vizualitě. Tento archaický přístroj rehabilituje skutečnost jako zdroj vnímání. Není doslovný, jako jsou fotografie pořízené většinou fotoaparátů a mobilů, jejichž původci nechávají na svých přístrojích, aby za ně rozhodly, jakou bude mít snímek podobu. Naopak každý snímek z temné komory je originálem a autentickou připomínkou toho, že vjem není jenom receptivní, neboť je zároveň interpretativní. Autorský vklad je zde patrný. Naproti tomu tuctové digitální snímky masově vyvolávají dojem, že imitují skutečnost, což je posilováno stále výkonnější rozlišitelností detailů až do posledního pixelu. Čím víc se fotografie „podobá“ skutečnosti, o to víc je jí vzdálena. Naopak kreslení světlem pomocí camera obscura podává skrytější a netechnickou výpověď o skutečnosti. V interakci autor a camera obscura jde o dvojí realitu, skutečnost fotografie samé a skutečnost toho, na co míří pinhole, tedy štěrbina, jíž protékají fotony.