Poklad snů

Na UMPRUM se koná retrospektivní výstava portrétů významných studentů, které podle archivních fotografií namalovala nějaká současná studentka. Visí tu i můj autoportrét ze Zuřivého Rolanda, jelikož se žádná moje fotografie nedochovala. Všechny portréty jsou v nadživotní velikosti, jenom ten můj je malinká grafika v obrovském rámu a pod ní je nápis Marek V. Játro.  Zřejmě se nedochovalo ani přesné jméno. Cestou po schodišti nahoru potkávám Sašu, spolužačku z Duina. Směje se a podává mi noviny, ať se mrknu sám. V novinách mi věnovali článek přes celou stránku a jsem v něm označen jako umělec – hvězda pornoprůmyslu. Jsem zachycen na čtyřech fotografiích. Na jedné jako svalouš s velikým údem (takový prokazatelně nemám; je to evidentní fotomontáž, ale ohromně se bavím), na druhé do půl těla jako dělník na stavbě slepičárny. Jméno je uvedeno správně, Marek J. Vavřinec, a co o mně vlastně píšou, si nestíhám přečíst, protože už se o mně všude kolem šeptá. Článek mi udělal reklamu a Saša po mně vrhá prostopášně spiklenecké pohledy.