"Zamýšlet se nad proměnami díla Ladislava Nováka, to jistě především znamená zamýšlet se nad tím, co představuje opravdu jeho zásadní přínos modernímu českému umění, nad výsledky jeho usilování ve sféře výtvarné, intermediální i literární tohoto předělu, kdy se rozešel s tradičním psaním a kromě Jiřího Koláře skutečně jako jediný u nás začal systematicky objevovat. A je třeba zdůraznit, že jeho hledání a objevování samozřejmě nebyla jenom nějakým zkoušením neobvyklých postupů, bylo to jejich suverénní zformování do podob autonomních a komunikačně i v dobovém kontextu již dokonale fungujících uměleckých děl - byť z počátku s tak malým pochopením a tedy s malým zázemím u ostatních kolegů a přátel v československém prostředí."
Ukázka z první kapitoly knihy.