Kniha mapuje počátky scenáristiky českého hraného filmu a hledá odpovědi na zcela základní otázky týkající se filmových scénářů i scenáristů. V rámci pěti kapitol je psaní pro film přiblíženo jako jedinečný fenomén s vlastními pravidly, osvědčenými praktikami a tvůrci, neformálními hierarchiemi i četnými kulturními a mezioborovými přesahy, bez jehož poznávání nebude ani obraz dějin kinematografie nikdy úplný.