Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 30/2021

Třicáté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny přináší texty na značně různorodá témata.

Nejprve Sabina Muchová v článku nazvaném „Umění a demokratizace“ analyzuje pojem estetické syntézy ve filozofii Albrechta Wellmera a v návaznosti na tohoto představitele kritické teorie se zamýšlí, jak mohou tvorba a recepce uměleckých děl posilovat demokratickou kulturu.
Pod názvem „Města na kraji nemocnic“ se skrývá rozsáhlá studie Vojtěcha Märce o tzv. geopatogenních zónách; autor mj. zkoumá, jak se v tomto fenoménu odrážela dobová nespokojenost s pozdně socialistickým přístupem k bydlení, ale i obecnější krize určitého typu modernity.
Třetí a poslední recenzovanou studií Sešitu 30/2021 je ohlédnutí Markéty Jonášové za výstavním projektem Frisbee (2004–2006), zasazující tuto prezentaci českého videoartu do kontextu globalizace.
Charakter diskusního příspěvku či polemické eseje má text Jozefa Kovalčika „Kde kolidujú súčasné akadémie a umelecká prax?“, v němž autor kriticky reflektuje způsob uměleckého vzdělávání založeného na tradici „mistrovských tříd“.
Číslo pak uzavírá recenze Jiřího Tourka na knihu Petera Eisenmana a Elisy Iturbe Lateness, jejímž tématem je „pozdnost“ jako nástroj kritiky v současné architektuře.