Václav Boštík (1913–2005)

Kniha, jež vychází v roce stého výročí narození Václava Boštíka, je bohatě obrazově a dokumentárně vybavená historicko-uměnovědná práce a vlastně i velmi netradiční obrazová monografie z pera tří autorů. Historik Martin Boštík (bez příbuzenské vazby k malíři), strávil boštíkovským bádáním řadu let. Podařilo se mu shromáždit obdivuhodně rozsáhlý materiál, týkající se mnoha okolností malířova života a inspiračních zdrojů jeho tvorby, z nichž velký důraz je v knize věnován rodnému kraji Václava Boštíka, Litomyšlsku. Duchovní klima tohoto uměním prodchnutého koutu východních Čech v obdobích malířova zdejšího působení líčí ve své stati historiograf Stanislav Vosyka. Úvahy dvou spoluautorů vhodně doplňuje třetí, malířův celoživotní přítel a kurátor Jaromír Zemina, který zde použil také úryvky vlastních starších zamyšlení nad dílem, jež ho provázelo (a jež on sám provázel) více než padesát let. Bohatý obrazový materiál (téměř pět stovek fotografií a reprodukcí Boštíkových děl) je vzácným pramenem, neboť velká většina z nich je knižně publikována vůbec poprvé. Kromě vlastního originálního přínosu k poznání osobnosti Václava Boštíka kniha napravuje množství mýtů a omylů, které se dodnes tradují v odborných kruzích i mezi Boštíkovými obdivovateli. Kult největšího českého malíře druhé poloviny 20. století (jemuž by se on sám bránil s poukazem na svou vojensky podprůměrnou výšku, že není největší, ale naopak nejmenší český malíř) ovšem rozhodně neboří. Naopak velkou důkladností práce s pramennými materiály a jejich ověřováním vzniklo dílo, jež se nepochybně stane referenční prací o Václavu Boštíkovi na řadu dalších let. Vydalo Arbor vitae a Regionální muzeum v Litomyšli.