Dosud stále sice v situaci poznamenané demolicemi a chátráním industriálních objektů, pod tlakem bourání a uvolňování stavebních parcel, po letech už ale také s rozpoznanými hodnotami a přibývajícími příklady architektury konverzí – jako východiska pro opuštěné stavby. Balancují mezi památkovou ochranou, autorskou intervencí, pragmatickou recyklací. Jsou ale i odezvou proměnlivé společenské atmosféry, obecnějších tendencí architektonické tvorby, vztahu k prostředí.
Kniha soustřeďuje realizované projekty z uplynulých pěti let a je třetím pokračováním na sebe bezprostředně navazujících publikací o architektuře konverzí industriální architektury (2000–2005, 2005–2015, 2015–2020) v České republice. Sleduje proměnu přístupů a nabízí také ohlédnutí za hledáním využití průmyslového dědictví od devadesátých let minulého století.
Vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, které iniciovalo akce, setkání a výstavy, z nichž tato i předešlé publikace čerpají.